Poslův chléb
Mr. Hike 

Báseň typická žádným rýmem, volně na motivy příběhu mistra Aplegatta, královského posla.

Když ráno vstal, na koně sed, ten statný chlap.
Od pána list do torny dal. 
Svou uzdu zved, na koně mlask
a rychlý cval pryč ho nes. 
Celý den jen z cesty prach a slunce svit. 
A v klusu vzal si muž svůj chléb a sýr. A jed. 
Zas koně cval ho nese v dál.

Krok a skok a tam se dej, kde končí lán a je tu les. 
A v lese ticho, tma a chlad. 
„Stůj!“ to hrubý hlas a drsný vzhled. Lapka.
Muž z koně slez a tasil meč. 
Břitů svist a mečů třesk. 
Pak krátký boj a rychlá smrt. 
Ten statný rek bod svůj meč v lapkův břich. 
Jak ten pad, tak děsný křik tu plní les. 
To lapkův druh, nad hlavou kyj, už běží sem. 
Muž se lek, však krok a sek. A lapka pad. 
A lapků krev tu živí zem. 
Však posel jen na koně sed, trysk a pryč.

A večer tu a postel nět.
Však v dáli svit - to krčma jest. 
Na koně mlask, ať zrychlí krok. 
V krčmě klid, jen hostů pár. 
Když platit má, tak zjeví glejt.

Když ráno vstal, tak venku tma. 
Do stáje šel. Tu štolba spí, tak koně bral. 
Ten jeho oř tu znaven stál, tak jiné shléd. 
Pěkný kůň, co velký groš mu zdobí bok, toho bral.
Tu štolba stoup a zlý křik se stájí nes. 
Však muž má glejt a štolba zmlk. 
Jen mračí zrak, jak prachu mrak
se z cesty zved, když posel jel.

A v cíli je. Před ním hrad. 
Na hradě pán, tu čeká list. 
Tak předal vzkaz a pána knap mu jeho žold
do dlaně vtisk. 
Však žádný vděk, jen panský křik, 
že musí zpět. A hned. 
Tak posel vstal, do kapsy dal 
si chléb a sýr, i masa kus. 
Vzal si list a knap mu lál, by nes ho včas.

Zas nový kůň a cesty prach. 
Zas slunce svit a z čela pot.
Rychlý cval zas zpět ho nes. 
Už cesty půl za sebou měl,
když z lesa jel. 
Však je tu zas - lapka. 
Však nemá meč ni kyj, svírá luk. 
Tak natáh luk a poslal šíp. 
Posel ztuh a z koně spad.
A šíp mu ční z širých zad. 
A cesty prach tu barví krev.

Ten lapka bral, co v torně měl. 
Pak rychle pryč než přijde trest.
Tak skončil muž, když domů jel. 
Teď cesty prach mu barví pleť. 
A jeho zrak teď klove pták.

Poslův chléb tak tvrdý jest, 
když jíst ho chceš, 
tak musíš být muž jak kov. 
A když je tu smrt, tak žádnou zlost,
každý chléb dvě kůrky má.